Květen 2007

Ahoj mami

30. května 2007 v 19:36 Příběhy/Historky
Šla jsem na párty,
a pamatuji si, co jsi řekla.
Řekla jsi mi, abych nepila, mami.
Tak jsem si místo toho dala sprite.
Byla jsem na sebe hrdá,
jak jsi řekla, že budu.
Tak jsem nepila a řídila.
Kamarádi si mysleli, že můžu.
Zvolila jsem si správně
a rada od tebe byla správna.
Párty skončila
a lidi se rozešli.
Nastoupila jsem do auta,
jistá, že se dostanu domu celá.
Nikdy jsem nevěděla, co příjde, mami.
Něco, co jsem nečekala.
Ted ležím na chodníku
a slyším policajta, jak říká,
ten, co zapříčinil tu nehodu, byl opilý.
Mami, jeho hlas zní, tak hrozně daleko.
Moje krev je všude kolem mě
a zkouším neplakat.
Slyším doktora, jak říká,
to děvče umírá.
Jsem si jistá, že ten chlapík neměl ani tušení,
když lítal vysoko,
protože si vybral pít a jezdit.
Ted musím umřít.
Tak proč to lidé dělají, mami,
když vědí, že to nicí jejich životy?
A ted bolest zabíjí mě
jak sto bodajících nožů.
Vzkaž sestře, aby se nebála, mami.
Vzkaž tátovi, aby byl statečný.
A až příjdu do nebe,
napište Daddy's Girl na můj hrob.
Někdo mu mohl říct,
že není správné pít a jezdit.
Možná jeho rodiče mohli.
A já bych byla naživu.
Můj dech se krátí, mami.
Vážne se začínám bát.
Toto jsou moje poslední chvíle
a já nejsem připravená.
Přeju si, abys mě mohla držet, mami,
zatím co tu ležím a umírám.
Chtěla bych ti říct Mám tě ráda, mami!
Takže mám tě ráda a SBOHEM.

Maminko!?!

30. května 2007 v 19:08 Příběhy/Historky
Kam zas jdeš?" Tuhle větu nesnáším. Otočila jsem se a odsekla: "Do teď tě to nezajímalo, tak se nesnaž hrát si na mámu." PLESK!!! Rázná facka mě umlčela. "Takhle se mnou mluvit nebudeš! Rozumíš?!" Tahle otázka byla podbarvena výhružným tónem, ale ten mně nenaháněl strach. Chytla jsem se za tvář s otiskem jejích prstů a dala jí pohledem najevo, že pro mě ta facka nic neznamená. "Myslíš si, že se rozbrečím?" počkala jsem, tyhle dramatické pauzy zbožňuju. "Takovou radost ti neudělám. Od tebe mi to je jedno. Od tebe mi je všechno jedno!" Teď už jsem čekala další ránu, která na sebe nenechala dlouho čekat. Máma se chvěla vzteky. Nejspíš si říkala, že jsem parchant po tátovi. Bylo mi to jedno. Dívala jsem se jí do očí a nahodila ironický úsměv. Chvíli jsem jí takhle provokovala a líbilo se mi, jak jí to vytáčí. "Tak já mizím, máti. Sbohem!" nečekala jsem na odpověď. Popadla jsem batoh a zabouchla za sebou dveře. Seběhla jsem schody a vyběhla ven z domu s pocitem vítězství. Procházela jsem ulicemi a vlastně jsem neměla kam ani za kým jít. Dívala jsem se do země. Nenáviděla jsem pohledy lidí. Hlavně ne těch důchodců, co se pozastavovali nad mým zevnějškem. Já na to byla hrdá. Dlouhé rozpuštěné vlasy, pecka v nose, černý linky kolem očí a výrazná rtěnka. Dlouhý černý kabát po kotníky a vlastně všecko, co mám na sobě, je černý. Miluju černou možná i proto, že máma ze mě chtěla mít panenku a černá je jakási forma vzpoury. Co mi je do lidí. Procházím městem a ten odporný stereotyp mě ubíjí. Nesnáším panelová monstra, špinavé ulice a davy lidí. Najednou jim nevěnuju pozornost. Vracím se myšlenkami k mámě. Nikdy se nechovala jako máma. Spíš jako nezodpovědná starší ségra. Kolikrát jsem jí sbírala opilou na chodbě našeho paneláku. Kolikrát mě uhodila. Je mi to líto, ale nechci si to přiznat. Chtěla bych mít mámu jako jiný lidi. Vlastně ne nechci. Nikoho nepotřebuju. Tímhle ukončím tok svých myšlenek a raději se vracím domů. Odemknu vchodové dveře a na chodbě potkám pár sousedů. "No to je ale mládež, ani nepozdraví." Stěžuje si ta stará rašple, co bydlí pod náma. Ušklíbnu se a raději vyskáču schody po dvouch. Rozrazím dveře bytu a hned zalezu k sobě do pokoje. Na posteli leží krabice. Už se chystám vyběhnout do kuchyně a začít vřískat něco o tom, že můj pokoj není skladiště, ale zarazí mě obálka položená vedle krabice. Zvědavost mi nedá a otevřu jí. Je v ní dopis. Podle písma poznám, že je od mámy. "Ahoj Koláčku….." Takhle mi říkala, když jsem byla malá, prý jsem byla sladká a kulatá jako koláček. Musím se usmát. "…….vím že jsem nebyla dobrá máma, ale vždycky jsi byla to nejlepší v mým životě. Chtěla bych to napravit a tolikrát jsem se snažila najít si k tobě cestu, ale nějak to nešlo. Snad si jednou na mě vzpomeneš jako na mámu, která tě milovala a zapomeneš na naše hádky a facky. MILUJU TĚ a na to prosím nezapomínej……. Máma." Nevěřícně koukám na poslední řádky dopisu. Položím ho na postel a odklopím víko krabice. To, co v ní najdu, mně totálně vyrazí dech. Starý fotky, obrázky co jsem malovala jako malá holka, moje dětský botičky a spousta věcí, o kterých jsem ani netušila, že by si je mohla schovat. Jsem velká holka a ty přece nebrečí. To jsem si často říkávala, ale teď to nešlo. Rozbrečela jsem se jak želva. Vyskočila jsem z postele a vyběhla z pokoje. "Maminko!" Poprvé po mnoha letech jsem řekla tohle slovo. Běžela jsem do kuchyně, ale nebyla tam. Nebyla ani v obýváku. Třeba je venku, napadne mě. Vyběhnu z domu a vidím ji stát na druhé straně ulice. "Mami!" bezmyšlenkovitě se rozběhnu přes silnici za ní. Dívám se na ni a směju se. Neslyším skřípot brzd, jsem šťastná, že mě má ráda. Cítím jen tupý náraz a tu strašnou bolest. Vidím ji, jak se nade mnou sklání a pláče. "Neplakej, taky tě miluju víš…… Maminko." Neslyším její nářek ani zvuk přijíždějící sanitky. Cítím to štěstí, že mě má ráda. Konečně mám mámu. A jí navždy bude znít v uších první a poslední MAMINKO, které jsem řekla po tolika letech.

Žvýkající čelisti

30. května 2007 v 19:03 | Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky- Ulf Palmenfelt |  Požíračka mrtvol...
Jeden mladý muž se ve stanici metra choval velmi podivně. Trhavými kroky přecházel tam a zpátky po nástupišti.Chvílemi vydával krátké, ale hlasité výkřiky. Občas si pro sebe něco zamumlal. Po celou dobu usilovně žvýkal žvýkačku.
Když do stanice vjížděl vlak, muž se rychle rozběhl a skočil pod něj. Strojvůdce neměl nejmenší šanci vlak ubrzdit. Když se konečně podařilo vlak zastavit, seskočil dolů mezi koleje, aby zjistil, co se stalo. Muž přišel o hlavu. Když ji strojvůdce zdvihl, čelisti stále ještě žvýkaly žvýkačku.

Datum na náhrobním kameni

30. května 2007 v 18:57 | Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky- Ulf Palmenfelt |  Požíračka mrtvol...
Jeden muž zemřel a jeho žena pro něj objednala náhrobní kámen. Rozhodla, že na kamní bude vytesáno jméno jejího muže i její vlastní. U manželova jména měl kameník vyrýt ještě datum narození a úmrtí. Kámen měl být doručen přímo na hřbitov a uložen na mužův hrob. Když žena přišla ke hrobu, zjistila, že se kameník zmýlil. U jejího vlastního jména byl křížek a datum právě toho dne, kdy přišla na hřbitov. Žena se tolik vyděsila, že se jí zastavilo srdce. Opravdu zemřela toho, dne jehož datum bylo vytesáno na náhrobním kameni.

Porod v rakvi

30. května 2007 v 18:43 | Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky- Ulf Palmenfelt |  Požíračka mrtvol...
Jednu těhotnou ženu přejelo auto a zabilo ji. Muž, který pracoval u pohřební služby, měl pocit, jako by se z rakve ozývaly podivné zvuky. Majitel pohřební služby mu však řekl ,aby o celé věci pomlčel, obával se, že by to poškodilo pověst jeho firmy. Po pohřbu však už muž nemohl dále mlčet. Šel na policii a oznámil, co slyšel. Když byl hrob a rakev znovu otevřeny, objevili u nohou mrtvé ženy novorozené dítě.

Schůzka s mrtvým

30. května 2007 v 18:29 | Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky- Ulf Palmenfelt |  Požíračka mrtvol...
Jedna dívka přišla o svého chlapce, zemřel na rakovinu. Při jedné seanci se jí podařilo vstoupit s ním znovu do styku. Pomocí pohybující se sklenice odpovídal na její otázky. Po chvíli se ho zeptala, jestli by se jí nemohl zjevit. Duše odpověděla, že může ,ale všichni ostatní musí opustit místnost. Ostatní tedy odešli a nechali děvče samotné. Když se za několik minut vrátili, zírala dívka tupě před sebe. Teď žije v psychiatrické léčebně a od té chvíle nikdynepromluvila ani slovo.

Přátelé za oknem

30. května 2007 v 18:25 | Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky- Ulf Palmenfelt |  Požíračka mrtvol...
Několik mladých lidí si pronajalo chatu na horách. Jednoho dne bylo tak špatné počasí, že se rozhodli ,že raději zůstanou doma a nebudou vycházet ven. Ale dva z nich, chlapec a děvče, se obavám jen zasmáli a prohlásili, že si půjdou zalyžovat jako obvykle. Byli pryč celý den a jejich přátelé už dostali strach. Právě v té chvíli, kdy se začalo stmívat, se jejich tváře objevili za oknem. Mávali přátelům a vypadali vesele. Zvláštní bylo, že nevešli do chaty, a ve sněhu nebyly vidět žádné stopy. Druhého dne ráno je našli zmrzlé o několik kilometrů dál .Jenom se přišli před smrtí rozloučit se svými kamarády.

Fotografie budoucnosti

30. května 2007 v 18:20 | Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky- Ulf Palmenfelt |  Požíračka mrtvol...
Jedna žena zemřela při automobilové nehodě. Dlouho po její smrti nechal její manžel vyvolat fotografie z filmu, který byl v jejím fotoaparátu. Mezi fotografiemi ze zimní dovolené v Rakousku byla jedna zvláštní fotka. Byl na ní nákladní vůz, se kterým se žena srazila. Souhlasila dokonce i poznávací značka.

Zakázaná otázka

30. května 2007 v 18:13 | Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky- Ulf Palmenfelt |  Požíračka mrtvol...
Když se vyvolávají duchové, nesmí se nikdo nikdy zeptat na jednu věc: Kdy on sám zemře. Několik mladých lidí jednou pořádalo seanci. Všichni drželi ukazováček a prostředníček na jedné sklenici .Když pokládali otázky, pohybovala se sklenice mezi písmeny a číslicemi napsanými na bílém listu papíru.
Najednou se jeden kluk zeptal:
,,Kdy umřu?´´
Ostatní ztuhli hůzou. Pozorovali, jak se sklenice pohybuje po papíře a píše datum 12. března téhož roku. Do tohoto data zbával rovný týden. Chlapec se dal do smíchu, protože nevěřil tomu, že zemře, bylo mu teprve 13 let.Ale zemřel. 12.března ho cestou domů ze školy srazilo auto.

Auto smrti

30. května 2007 v 18:01 | Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky- Ulf Palmenfelt |  Požíračka mrtvol...
Jedna pojíšťovací společnost se pokoušela prodat téměř nový mercedes za 800 korun. Telefonovaly tisíce lidí,všichni o měli o vůz zájem.Takový vůz stojí obykle 280 000 korun. Ikdyby v inzerátu stálo 80 000,bylo by to auto levné.
Všechno vysvětlovala skutečnost, že majitel mercedesu v něm spáchal sebevraždu.Když policie vozidlo našla v lesním křoví,byl muž po smrti již několik měsíců.Tělo se rozkládalo a bylo plné červů.Ať člověk myl auto,jak chtěl,mrtvolný pach se nedal dostat pryč.Auto nešlo prodat.Nikdo v něm nevydržel sedět déle než pár minut.

Bílé taxi

30. května 2007 v 17:56 | Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky- Ulf Palmenfelt |  Požíračka mrtvol...
Jeden muž a jedna žena byli na oslavě a cestou domů jeli taxíkem. Projížděli lesem a na silnici nebyl prakticky žádný provoz. Najednou se objevilo vozidlo, které je vysokou rychlostí předjelo. Bylo to bílé taxi a blikalo výstražným světlem. Taxi, ve kterém muž se ženou seděli, zpomalilo.Když přijeli k rohu, řidič prudce zabrzdil. Na silnici ležel padlý strom. Řidič bílého taxíku právě na tomto místě přišel o život. Nyní jezdil kolem a varoval ostatní řidiče.

Střbrný šíp

30. května 2007 v 17:50 | Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky- Ulf Palmenfelt |  Požíračka mrtvol...
Vagony metra bývají červenošedé.Ale existuje také jedna souprava,která má stříbrnou barvu.Říká se jí Štříbrný šíp.Stříbrný šíp lze spatit pouze po půlnoci.Projíždí mimo jízdní řády.Někteří lidé tvrdí,že projíždí podzemními drahami pod městem.
Jiní zase trvají na tom,že staví sice častěji,ale ne ve všech stanicích.Lidé,kteří ve Stříbrném šípu jeli,vyprávějí,že měli pocit,že ve vlaku sedí celé dny či týdny,ačkoliv ujeli pouze několik stanic.Jeden muž byl pryč celý týden. to celoudobu projížděl pouze mezi dvěma stanicemi,které jsou těsně u sebe.
Někteým lidem se ze Stříbrného šípu nikdy nepodaří vystoupit.Můžeme zahlédnout jejich zažloutlé tváře,jak prázdnýma očima zírají před sebe,zatímco vozy sviští kupředu.

Strašidelné auto

30. května 2007 v 17:47 | Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky- Ulf Palmenfelt |  Požíračka mrtvol...
Jednomu muži se porouchalo auto a on musel jít domů pěšky.Bylo to uprostřed noci a byla černočerná tma.Ocitl se daleko od domova, šel dlouho a už byl zcela vyčerpaný. Najednou k němu nehlučně přijelo auto.Muž otevřel dveře a nasedl do cizího vozidla,aniž by uvažoval o tom,co dělá.Přestože byla tma,všiml si,že za volantem nikdo nesedí.Zdálo se, že auto klouže po silnici samo od sebe.Všechno působylo hrozně tajemně,ale muž byl tak unavený,že skoro okamžitě usnul.Jednu chvíli se náhodou probudil.Vůz projížděl zatáčkou a on uviděl velikou chlupatou ruku,který se chopila volantu a otáčela jím,dokud vozidlo nezatočilo.Potom ale zase usnul a nevěděl,jestli to nebyl sen.
Najednou se objevilo světlo a muž se úplně probudil.Uviděl,že auto stojí u čerpací stanice.Nějaký muž v rukavicích z chlupaté kůže právě čerpal benzin.Nakoukl do vozu a všiml si muže na sedadle vedle místa řidiče.
,,No,teď chápu, proč jsem se poslední kilometry tolik nadřel,když jsem to auto tlačil,´´ vydechl překvapeně.

Danečkův blog

27. května 2007 v 19:42 Spřátelené blogy:o)
Tak jsme se spřátelily s dálším hezkým blogem . Najdete zde třeba něco o Simpsons, o fotbalu, nějaké filmečky např. Piráti z Karibiku-Na konci světa a Sherk 3 a mnoho dalších věcí. Tak se určo koukněte=D

Daniel Radcliffe

26. května 2007 v 23:57 Herci/ečky
Datum narození: 23.07.1989
Místo narození: Fulham- Londýn- Anglie
Znamení: Lev
hm.....:)) málo hustý =D
jéééé...
Trochu má mokro v botech...:c)

domy slavných...

26. května 2007 v 23:34 směska:o)
Takovej hrad...no spíš palác...hůstý...
Brad je magor, že opustil Jennifer...takovej malinkatej baráček....=D
Jdem si zahrát na schovku...nechtěla bych hledat...
hezká střecha...
Hezký hřiště...ale ty to nemaj moc velký...
To bydlí v zámku, ne?
Dobrá herečka...má hezkej domeček...
No nechtěly bychom tam uklízet...
To je hotel, ne?...Emča je goood:)
no comment...
Tento barák má patřit Britney...
Ale je skromná, že?
další prťavoučký domeček...
hm....
Hezkej bazén...
A tento palác patří Tomovi a Katie...
No člověk se nemůže divit, když maj peněz jako šlupek od pomerančů...=D

Zbyněk Drda

26. května 2007 v 23:15 Zpěváci/čky
Datum narození: 29.03.1987
Místo narození: Karlovy Vary
Znamení: Beran
okouzlující Zbyňeček...
jéé....Zbyňda na stěně.......=D
fakt efektivní fotka..:c))
on je tak pěkňoučkej...
tady mu to vážně sluší...
je to fakt úžasňoučkej zpěvák...

Co ta holka chce

26. května 2007 v 22:48 filmečky
Tento film je moc hezký:))....hahaha:))) je zábavný
Olča je moc moc a moc krásný....MUCK MUCK MUCK:)
Má hezký šaty a ještě hezčího kluka:c))
Její rodiče...
Jujky....to se kouká asi na mě...
A tady zase zpívá mně....
jéééé...
Na lodičce...no není co dodávat je prostě pěkňoučkej...:))
Žlutá mu moc slušákuje...
Happy end...Šťastný konec:c))

Justin Timberlake

26. května 2007 v 22:19 Zpěváci/čky
Datum narození: 31.01.1981
Místo narození: Memphis-Tennessee- USA
Znamení: vodnář
Některý písničky má fakt dobrý:)

Vrah na zadním sedadle

26. května 2007 v 17:34 | Požíračka mrtvol a jiné příšerné historky- Ulf Palmenfelt |  Požíračka mrtvol...
Vrah na zadním sedadle
Jedna paní učitelka odjížděla svým autem do školy. Byla tma a hned za ní jel velký náklaďák. Jeho řidič občas přepnul potkávací světla na dálková, takže učitelku ve zpětném zrcátku oslňoval. Děsně ji to rozčilovalo. Když nějaké auto předjela, náklaďák se držel těsně za ní. Když zpomalila, zpomalil taky. Občas ji oslnil dálkovými světly. Žena odbočila na úzkou lesní cestu, domnívala se, že tam se za ní náklaďák nedostane. Ale ten se neustále držel těsně za jejím vozem a občas zablikal dálkovými světly.
Když učitelka dojela domů, zaparkovala, vyběhla do domu a zavolala policii. Náklaďák jel stále za ní, zastavil těsně za jejím vozem a řidič zůstal v kabině.
Když přijela policie, vyskočil z kabiny a řekl, ať se jdou podívat na zadní sedadlo učitelčina vozu. Tam objevili uprchlého vraha s velkým nožem. Řidič nákladního vozu zahlédl, jak vrah proklouzl do ženina vozu, když brala benzín. Pokaždé, když si vrah připravil nůž, aby ženě podřízl krk, přepnul řidič náklaďáku na dálková světla. Tímto způsobem jí zachránil život.